číslo účtu MPP 9999922/0800

Ještěrčí ráj

Teplomilné stráně s bohatým výskytem plazů, hmyzu a několika vzácnými druhy rostlin nad levým břehem Labe u vsi Brod.

ještěrka obecná (foto David Číp)křivatec nejmenší (foto David Číp)pastva koz na Ještěrčím ráji (foto David Číp)jetel alpský (foto David Číp)pastva koz na Ještěrčím ráji (foto David Číp)svižník polní (foto David Číp)hořec brvitý (foto David Číp)vakonoš tmavý ? (foto David Číp)

Význam

Teplomilné stráně u Brodu patří k největším a nejzachovalejším xerotermním lokalitám východních Čech. Je zde velmi silná populace ještěrky obecné a slepýše křehkého. Z motýlů zde byli zjištěni např. světlopáska bělavá, rákosnice proměnlivá, rákosnice běloskvrnná, bělopásek dvouřadý, šest druhů vřetenušek (vřetenuška štírovníkovitá, vřetenuška kozincová, vřetenuška komonicová, vřetenuška obecná, vřetenuška mateřídoušková a vřetenuška čičorková, je zde silná populace okáče bojínkového a modráska vikvicového, vyskytuje se zde i otakárek fenyklový. Zajímavý je výskyt samotářských včel či cikády chlumní. Průzkum dalších druhů bezobratlých teprve probíhá. Z ptáků zde hnízdí křepelka polní, ťuhýk obecný, nepravidelně i strnad luční, na tahu lze zastihnout sluku lesní. Z významnějších druhů rostlin lze uvést hořec brvitý, křivatec nejmenší, jetel alpský, česnek hranatý, pcháč bezlodyžný, chrpu parukářku, lilii zlatohlávek, růži galskou či violku divotvárnou.

Historie

Teplomilné stráně byly v minulosti využívány pravděpodobně k pastvě ovcí a koz, za socialismu pak k pastvě krav. V devadesátých letech 20. stol. přestaly být obhospodařovány. Od roku 2003 je část lokality v péči  Velkojaroměřského pozemkového spolku, který při jejím okraji zřídil základnu pro stádečko ovcí a koz, využívaných nejen při péči o tuto lokalitu, ale i o další lokality v okolí. Roku 2012 se naskytla možnost výkupu některých pozemků a zároveň úvahy o jejich využití na pěstování energetivckývh rostlin. Proto Český svaz ochránců přírody zahájil kampaň na jejich vykoupení. Následně vykoupil z důvodu stabilizace vlastnických vztahů i část pozemků dříve pronajatých. V současné době tak vlastní 6 pozemků o celkové výměře 4,6 ha ze 100%, na dalších 4 pozemcích (o výměře 3,8 ha) pak 2/3 podíl.

Péče o lokalitu

Omezení náletových dřevin a agresivních druhů trav, kosení travních porostů, pastva smíšeného stáda ovcí a koz při zachování mozaikovitosti celé lokality.  Samovolné rozšíření travních porostů i na přilehlé bývalé pole. V jílovitějších částech pole zvažujeme vybudování periodických tůněk.

Přístup

Ze vsi Brod nad Labem po neznačené cestě jihovýchodním směrem. Hned za vsí vlevo nad cestou jsou stráně Ještěrčího ráje, při cestě narazíte na informační tabuli. Od ní je též upraven přístup na lokalitu. Pozemky jsou z důvodu pastvy ohraženy ohradníky, což však neznamená omezení vstupu.

Zobrazit místo Ještěrčí ráj na větší mapě

Velkojaroměřský pozemkový spolek nabízí pro zájemce možnost odborné zoologicko-botanické exkurze (nejlépe organizované skupiny více jak 10ti osob). Návštěva s průvodcem je zpoplatněna, výtěžek je použit na péči o lokalitu. Nejvhodnější doba návštěvy je duben až červenec.

Další informace

O lokalitu pečuje Velkojaroměřský pozemkový spolek, ZO ČSOP JARO, Národní 83 (areál nemocnice), 551 01 Jaroměř, tel.: 603 847 189, 605 251 434, e-mail: coracias@seznam.cz.


Seznam certifikátů

Váš certifikátovací seznam je prázdný
Prohlédnout obchod

Pomozte nám zachránit nádhernou mokřadní lokalitu Na Skřivánku.

Do konce května musíme sehnat 3,5 miliónu korun.

Od roku 2003, kdy byla kampaň Místo pro přírodu zahájena, již bylo vykoupeno
196 hektarů na 56 lokalitách

Ikona Facebook   Facebook

ikona RSS   RSS

Český svaz ochránců přírody
Michelská 5, 140 00 Praha 4
tel.: 222 516 115, 222 511 496
info@mistoproprirodu.cz

Sbírka povolena rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č.j. S-MHMP/1554784/2015.
Vytvoření těchto stránek podpořilo v roce 2010 Ministerstvo životního prostředí. Stránky MPP využívají redakční systém WordPress.
© Český svaz ochránců přírody, 2010  |  Webdesign © Jana Štěpánová RedGreenBlue, 2010  |  Realizace: Jaroslav Síbrt, 2010.