Místo pro přírodu

Slatiniště v nivě toku Libuňky. Společenstva rákosin a vysokých ostřic tu střídají lesíky tvořené nálety vrb a olší. Na části území provedena revitalizace vodního režimu s vytvořením řady tůní a trvale či periodicky zamokřených ploch

Význam

Zejména zoologicky velmi významná plocha, jednoa z nejzachovalejších mokřadních lokalit na toku Libuňky i Žehrovky. Lze ji rozdělit zhruba na tři části – východní, kde jsou dosud funkční meliorace a je zemědělky obhospodařovaná, centrální, kde se nachází rozlehlá silně podmáčená rákosina s prameništi (v současné době fakticky bezzásahová), a západní, kde probíhá  ochranářský management s cílem obnovy mozaikovité mokřadní krajiny. Zaznamenáno zde přes 120 druhů ptáků, mimo jiné slavík modráček, jeřáb popelavý (2022 zde poprvé vyvedl mladé), bekasina otavní či dva druhy chřástalů, též velké množství obojživelníků (skokani, kuňky, rosničky…). Z botanického hlediska je zajímavý hojný výskyt potočnice lékařské.

Historie

V dávné minulosti zde bývalo jezero, ve 13.-14. století údajně rybníky, v novověku nivní louky. V rámci pozemkové reformy za 1. republiky bylo území rozparcelováno mezi desítky drobných vlastníků, kteří zde pak několik desetiletí (do 50. let 20. stol.) různým způsobem hospodařili. Převážně šlo o ručně sečené louky. Ve druhé polovině 20. stol. došlo ke kolektivizaci, od 70. letech zde proběhly v několika vlnách rozsáhlé meliorace. Přesto se zde již od 80. let od hospodaření postupně ustoupilo a plochu začaly zarůstat křoviny a rákosiny. Zatímco mokřadní rákosiny ve střední části jsou především ornitologicky velmi významné, převážně terestrické rákosiny v západní části byly biologicky velmi chudé a bylo je možné považovat spíše za degradované území. Proto vznikl plán na revitalizaci této plochy, původně jako bakalářská práce Vojtěcha Šťastného (2015), který se sledování Sedmihorských mokřadů dlouhodobě věnuje. V roce 2019 vznikl z jeho iniciativy při ČSOP Bukovina Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady, který začal navrženou revitalizaci projednávat s vlastníky, což nebylo v tomto území vzhledem k roztříštěné vlastnické struktuře vůbec jednoduché. Nakonec se povedlo částečně získat souhlasy a částečně díky kampani Místo pro přírodu a finanční podpory Nadačního fondu Veolia vykoupit pozemky na ucelené ploše, kde bylo možno revitalizaci, spočívající ve zrušení meliorace, přerušení odvodňovacích kanálů a vybudování soustavy různě velkých tůní, uskutečnit. Revitalizace, hrazená z Operačního fondů Životní prostředí a kofinancovaná Nadací Ivana Dejmala (příjemcem dotace Společnost pro Jizerské hory, neboť pozemkový spolek neměl pro náročnou administraci programu dostatečné personální kapacity), proběhla v letech 2001-2002.

Péče o lokalitu

V západní – revitalizované – části lokality probíhá po ukončení revitalizace intenzivní snaha o redukci rákosin a obnovu mokřadních luk (kombinace pastvy skotu, strojního a ručního kosení). Cílovým stavem je mozaika tůní, rákosin a luk. Střední část mokřadu zůstává bezzásahové. Východní část lokality je v současné době zemědělsky obhospodařovaná, zde nemá pozemkový spolek žádné aktivity.

Přístup

Lokalita se nachází cca 1 km od vlakové zastávky Karlovice-Sedmihorky směrem na Turnov, mezi silnicí/železnicí a Libuňkou. Přístup je buď polní cestou od nádraží, nebo cestou od samoty Nová Ves. Projít lokalitu „napříč“ je vzhledem k silnému podmáčení velmi obtížné. Prosíme, v době hnízdění ptáků omezte pohyb po lokalitě, nevstupujte do rákosin.

Zobrazit místo Sedmihorské mokřady na větší mapě

Další informace

• webové stránky pozemkového spolku s projektem revitalizace
• video „Revitalizace Sedmihorských mokřadů“
• video „Sedmihorské mokřady první jaro po revitalizaci“

O lokalitu pečuje Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady, ZO ČSOP Bukovina, Granátová 1900, Turnov, 51101, tel.: 739 425 076, e-mail: sedmihorske.mokrady@gmail.com.